§ 1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon zavádí daň z nerealizovaných kapitálových zisků (dále jen „daň z nerealizovaných zisků“) jako součást daně z příjmů. Účelem je zdanit nerealizované (dosud neprodané a nevyplacené) přírůstky hodnoty podílů v obchodních korporacích.

(2) Ustanovení tohoto zákona vycházejí z principů stávajících daňových předpisů, zejména z pravidel pro zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví podle § 23g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), a z konceptu stanovení vstupní ceny podílu tržní hodnotou podle § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů.

§ 2 Poplatník a předmět daně

(1) Poplatníkem daně z nerealizovaných zisků je osoba, která vlastní podíl v obchodní korporaci.

(2) Předmětem daně z nerealizovaných zisků je přírůstek hodnoty podílu poplatníka uvedeného v odstavci 1, k němuž došlo v průběhu zdaňovacího období, přestože nedošlo k úplatnému převodu ani jinému zpeněžení tohoto podílu.

§ 3 Zjištění nerealizovaného kapitálového zisku (fikce prodejního příjmu)

(1) Pokud poplatník vlastní ke konci zdaňovacího období podíl spadající pod § 2 odst. 1, považuje se pro účely daně z příjmů tento podíl ke dni konce zdaňovacího období za úplatně převedený poplatníkem sobě samému za cenu obvyklou, tj. cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.

(2) Rozdíl mezi cenou obvyklou stanovenou podle odstavce 1 (dále jen "tržní hodnota podílu") a vstupní cenou podílu (tj. pořizovací cenou zvýšenou o prokazatelné náklady na pořízení, nebo cenou stanovenou podle odstavce 5) se považuje za příjem (pozitivní rozdíl) nebo daňovou ztrátu (negativní rozdíl) z nerealizovaného zisku dosaženého v příslušném zdaňovacím období.

(3) Poplatník zahrne příjem podle odstavce 2 do základu daně za příslušné zdaňovací období. Příjem z nerealizovaného zisku pro fyzické osoby podle tohoto zákona se pro účely zákona o daních z příjmů považuje za ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, není-li dále stanoveno jinak. Příjem z nerealizovaného zisku pro právnické osoby podle tohoto zákona se pro účely zákona o daních z příjmů považuje za součást výsledku hospodaření upraveného podle § 23 zákona o daních z příjmů.

(4) V souladu s odstavcem 1 se má za to, že poplatník podíl za cenu obvyklou opětovně nabyl ke dni konce zdaňovacího období. Tato cena se tak stává novou vstupní cenou podílu pro účely stanovení základu daně v budoucích zdaňovacích obdobích a pro účely případného zdanění při skutečném prodeji podílu.

(5) Pokud byl u podílu v minulých zdaňovacích obdobích zdaněn nerealizovaný zisk podle tohoto zákona, považuje se pro účely následného výpočtu zisku při skutečném úplatném převodu podílu tržní hodnota podílu z posledního zdaňovacího období, ve kterém byl nerealizovaný zisk zdaněn, za výdaj (nabývací hodnotu) ve smyslu § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Obdobně platí, že bylo-li dosaženo daňové ztráty (odstavec 2) a tato ztráta byla uplatněna podle § 7, upraví se nabývací hodnota podílu směrem dolů.

§ 4 Stanovení tržní hodnoty podílu (oceňování)

(1) Tržní hodnotou podílu se pro účely tohoto zákona rozumí cena, kterou lze objektivně zjistit ke dni ocenění (k 31. prosinci zdaňovacího období) a za kterou by bylo možné podíl převést mezi nezávislými stranami.

(2) Pro podíly obchodované na regulovaném trhu se použije tržní hodnota zjištěná z veřejně dostupných cen k 31. prosinci příslušného zdaňovacího období.

§ 5 Základ daně z nerealizovaných zisků

(1) Dílčím základem daně z nerealizovaných zisků je souhrn příjmů z nerealizovaných zisků zjištěných podle § 3 odst. 2 za dané zdaňovací období, snížený o souhrn daňových ztrát z nerealizovaných zisků podle § 3 odst. 2 za toto období.

(2) Pokud dílčí základ daně podle odstavce 1 vykazuje zápornou hodnotu (daňovou ztrátu), lze tuto ztrátu uplatnit způsobem uvedeným v § 7.

(3) Je-li poplatník fyzickou osobou, která má i jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob, zahrne se dílčí základ daně z nerealizovaných zisků do celkového základu daně dané fyzické osoby podle § 5 zákona o daních z příjmů. Pro právnické osoby vstupuje dílčí základ (případně ztráta) z nerealizovaných zisků do základu daně pro daň z příjmů právnických osob běžným způsobem (součást výsledku hospodaření upraveného podle § 23 zákona o daních z příjmů).

§ 6 Sazba daně

(1) Příjmy z nerealizovaných kapitálových zisků se u fyzických osob zdaňují sazbou 15 % (případně sazbou platnou pro dané zdaňovací období pro ostatní příjmy fyzických osob).

(2) U právnických osob podléhají příjmy z nerealizovaných zisků zdanění sazbou daně z příjmů právnických osob stanovenou zákonem o daních z příjmů.

(3) Daň z nerealizovaných zisků se vybírá formou zálohy na daň z příjmů v rámci běžného daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Daň zaplacená z nerealizovaných zisků se zohlední při výpočtu celkové daňové povinnosti poplatníka za dané zdaňovací období.

§ 7 Uplatnění daňové ztráty

(1) Daňovou ztrátu z nerealizovaných zisků (záporný dílčí základ daně podle § 5 odst. 1) je poplatník oprávněn uplatnit jako odčitatelnou položku v následujících zdaňovacích obdobích, a to nejdéle v 5 po sobě jdoucích obdobích, které bezprostředně následují po období, ve kterém ztráta vznikla. Uplatnění ztráty se řídí obdobně podmínkami § 34 zákona o daních z příjmů, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Daňovou ztrátu z nerealizovaných zisků lze uplatnit pouze vůči kladnému dílčímu základu daně z nerealizovaných zisků v následujících letech. Není-li ztráta vyčerpána v pětileté lhůtě podle odstavce 1, její platnost zaniká. Ztrátu z nerealizovaných zisků nelze započíst proti jiným příjmům poplatníka (např. proti příjmům ze zaměstnání nebo podnikání), s výjimkou případů podle odstavce 3.

(3) Je-li poplatník právnickou osobou, může ztrátu z nerealizovaných zisků uplatnit v souladu s obecnými pravidly pro uplatnění daňové ztráty právnických osob podle zákona o daních z příjmů (tj. oproti jakémukoli základu daně v dalších obdobích), pokud to nevylučuje jiný právní předpis.

§ 8 Výjimky a osvobození

(1) Od daně z nerealizovaných zisků jsou osvobozeny přírůstky hodnoty podílu u poplatníka, který k 31. prosinci zdaňovacího období splňuje některou z těchto podmínek:

a) Souhrnná tržní hodnota všech jeho podílů v obchodních korporacích nepřesahuje 50 000 000 Kč.

b) Podíl v žádné jednotlivé obchodní korporaci nepřesahuje 10% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dané korporace, anebo nepřesahuje hodnotu 10 000 000 Kč (podle toho, která z těchto podmínek je splněna dříve).

c) Poplatník ani žádná jím ovládaná osoba se nepodílejí na řízení nebo kontrole dané obchodní korporace.

(3) Vláda může nařízením zvýšit nebo snížit hranice uvedené v odstavci 1 bod 1 a 2 v závislosti na vývoji ekonomiky a cenové hladiny, popřípadě stanovit další kritéria pro osvobození, aby byl zachován účel tohoto zákona a nebyli nadměrně zatěžováni drobní investoři či vlastníci malých podniků.

(4) Dočasná výjimka pro nové investice: Pokud poplatník získal podíl v obchodní korporaci v průběhu příslušného zdaňovacího období, nezahrnuje se za toto období případný nerealizovaný zisk z takového podílu do základu daně.

§ 10 Posečkání a rozložení úhrady

(1) Posečkání daně nebo rozložení její úhrady na splátky může správce daně povolit poplatníkovi na jeho žádost, prokáže-li poplatník, že okamžitá úhrada daně z nerealizovaných zisků by pro něj byla zvlášť tvrdá nebo by vedla k nutnosti likvidace podstatné části majetku. Zejména se přihlédne k tomu, zda poplatník má dostatečnou likviditu či jiné zdroje na úhradu daně, aniž by musel prodat podstatnou část podílu. Dále se posuzuje, zda poplatník plní své povinnosti související s daní řádně a včas.

(2) Posečkání nebo splátky lze povolit na přiměřenou dobu, nejdéle však na pět let od původního termínu splatnosti daně, není-li mimořádný důvod pro delší odklad (např. když poplatník prokáže, že k realizaci zisku dojde později a daň bude moci uhradit z těchto realizovaných prostředků).

(3) Za dobu posečkání platí poplatník úrok z posečkané částky daně ve výši stanovené daňovým řádem, není-li dohodnuto jinak. Úrok může být snížen nebo prominut, pokud poplatník prokáže, že odklad nebyl způsoben jeho vinou a postupoval v dobré víře.

(4) V mimořádných případech může poplatník požádat, aby daň z konkrétního nerealizovaného zisku byla odložena až do doby skutečné realizace (např. prodeje daného podílu).

(5) V případě povolení odkladu podle odstavce 4, je poplatník povinen uhradit spolu s daňovou povinností i úrok z odložené daně ve výši, která odpovídá odčinění výhody plynoucí z odkladu.